Při včerejším ohlášení prodloužení provozu Jaderné elektrárny Temelín na osmdesát let nezazněly některé důležité informace zrovna tak jako v dubnu, když byly ohlášené investice do prodloužení provozu Dukovan na stejných osm desítek let. K provozu obou jaderných elektráren dlouho pro projektované životnosti se totiž bude vyjadřovat nejen Státní úřad pro jadernou bezpečnost, ale nezbytné by mělo být stanovisko Ministerstva životního prostředí po proběhlém procesu posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA). Nejde o formální krok. Kromě rozsáhlých technologických změn s delším provozem souvisí také větší množství radioaktivních odpadů včetně vyhořelého paliva nebo třeba odběry chladící vody a související dopady do ekosystémů v prostředí, které proměňují klimatické změny. Analýzy, na které se oznámené prodloužení provozu odvolává, nejsou veřejně dostupné a ČEZ je již v případě Dukovan odmítl poskytnout jako své obchodní tajemství [1].

Pokud by se české úřady chtěly zákonnému posouzení vlivů prodloužení provozu Dukovan i Temelína vyhnout, budou stát před rizikem soudních sporů pro porušení evropského práva. Precedentní rozsudek Evropského soudního dvora pro prodloužení provozu (PLEX - Plant Life Extension) belgických reaktorů Doel 1 a 2 již rozhodl, že prodloužení provozu jaderných reaktorů o 10 let, spojené s rozsáhlými modernizačními pracemi, je „záměrem" podle směrnice EIA a vyžaduje plnohodnotné posouzení a to včetně přeshraničních konzultací podle úmluvy ESPOO [2]. K tomu musí dojít ještě před přijetím právního rozhodnutí o prodloužení.

Návrh vládní „Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice (aktualizace pro období 2025 až 2035 s výhledem po roce 2050)“ [3] oproti doposud platné výrazně navyšuje množství vysoceradioaktivního vyhořelého jaderného paliva z 9  na 14,5 tisíce tun, pro které v Česku jen obtížně hledáme uspokojivé řešení.  Prodloužení provozu Dukovan a Temelína dále zvýší toto množství o 1 až 2 tisíce tun.  Doslova „za pochodu“ se tak mění požadavky na velikost vhodného horninového masivu, kam by se takové množství dalo bezpečně uložit na statisíce let, pokud tedy neupřednostníme jiné řešení.

Edvard Sequens, energetický konzultant sdružení Calla, řekl: „Ohlašování delšího provozu jaderných reaktorů nebo podpisy jaderných memorand namísto řešení našeho ostudného posledního místa ve využívání obnovitelných zdrojů v Evropě jsou laciné body pro ministra Havlíčka. Ve skutečnosti o tom v budoucnu rozhodnou patřičné úřady. Již dnes by ale mělo varovat, že Česko patrně bude chtít porušit evropské právo i mezinárodní úmluvy vynecháním posouzení vlivu na životní prostředí.“

Další informace může doplnit:

Edvard Sequens, energetický konzultant, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí, tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz

Odkazy:

[1] O poskytnutí ekonomických a bezpečnostních analýz, podle kterých má být možné provozovat čtyři bloky jaderné elektrárny v Dukovanech po dobu 80 let tak, jak bylo veřejně prezentováno 9. dubna 2026 požádala Calla firmu ČEZ 12. května 2026, ČEZ ji 27. 5. 2026 odmítl. V případě zájmu můžeme doklady poskytnout.

[2] Rozsudek Evropského soudu ze dne 29. července 2019 (C‑411/17), česká verze - https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:62017CJ0411

[3] Návrh „Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice (aktualizace pro období 2025 až 2035 s výhledem po roce 2050 - https://mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/vlada-projednala-aktualizovanou-koncepci-nakladani-s-radioaktivnim-odpadem-a-vyhorelym-jadernym-palivem--286918/