„Proč se vlastně v opuštěných, ale i v dosud těžených pískovnách vyskytuje množství ohrožených druhů? Nabízejí rozmanité prostředí, včetně dnes již vzácně se vyskytujících stanovišť, jako jsou písčiny, kolmé písčité stěny, suché trávníky nebo živinami chudé tůně a mokřady. Proto v nich nacházejí útočiště ohrožené druhy, ale i druhy dosud běžné, pro které se pískovny staly zajímavým zpestřením naší unifikované krajiny,“ říká entomolog Jiří Řehounek, který má v Calle ochranu pískoven na starosti.

Organismy, které se dnes vyskytují v pískovnách, původně žily na podobných stanovištích, např. na písčitých náplavech neregulovaných řek, v říčních březích nebo na písečných přesypech. Regulace vodních toků, vysoušení mokřadů a všudypřítomný nadbytek živin však mnoho druhů postupně připravil o vhodná místa k životu. Pískovny se tak pro ně mohou stát náhradními stanovišti, pokud k jejich obnově využijeme přírodní procesy. Jde o tzv. přírodě blízkou obnovu.

„Přírodě blízká obnova zahrnuje především tzv. spontánní sukcesi, tedy samovolný vývoj bez zásahu člověka. Druhou možností je tzv. usměrňovaná sukcese, kdy člověk do vývoje zasahuje, ale pouze ve prospěch obnovovaného přírodního společenstva. Může se jednat např. o potlačením invazních druhů nebo dosévání druhů původních. Citlivým způsobem obnovená pískovna se může stát nejen důležitým místem pro ochranu přírody, ale i zajímavým cílem pro milovníky přírody, fotografy nebo turisty,“ vysvětluje botanička Klára Řehounková, která se obnovou těžebních prostorů zabývá na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.

Vzácná stanoviště vznikající při těžbě se však neobejdou bez následné péče, protože postupem času zanikají. Písčiny a suché trávníky zarůstají travou a později dřevinami, kolmé písčité stěny se sesouvají a tůně zarůstají mokřadní vegetací a postupně se zazemňují. V dobách, kdy taková stanoviště vznikala stále znovu, to nebyl problém. Dnes se však neobejdeme bez aktivnějšího přístupu.

„Ve spolupráci s řadou odborníků dlouhodobě sledujeme větší množství jihočeských pískoven a v některých provádíme také opatření na podporu vzácných stanovišť a ohrožených druhů. Protože grantových možností v ochraně přírody ubývá, stále více se spoléháme jednak na pomoc dobrovolníků při brigádách a také na dary našich podporovatelů. Brigádníkům i dárcům patří naše velké poděkování,“ říká Jiří Řehounek z Cally.

V posledním roce se Calla soustředila hlavně na zásahy v Pískovně Lžín na Soběslavsku a v Pískovně u Žemličky na Borovansku. Ve Lžíně nejprve došlo k obnově písčin a kolmých stěn s pomocí těžké techniky, letos na jaře pak proběhla brigáda, na níž dobrovolníci vyřezávali náletové dřeviny. Cílem bylo snížit zastínění hnízdních stěn pro samotářské včely a další blanokřídlé, kterých je odtud zatím známo 131 druhů, a také uvolnit prostor pro kvetoucí byliny, které včelám a dalším opylovačům poskytují potravu. V Pískovně u Žemličky proběhla poslední brigáda na podzim roku 2025. Dobrovolníci během ní především vyřezávali náletové dřeviny v okolí tůní a písčin. I v této pískovně před časem pomáhala s obnovou vzácných stanovišť těžká technika. A právě tady uspořádá Calla na podzim další brigádu.

„V přírodovědně cenných pískovnách se nevěnujeme pouze ochraně přírody a přírodovědným průzkumům. Využíváme je také pro vzdělávací a osvětové aktivity, především přírodovědné exkurze pro veřejnost, školní třídy nebo studenty přírodovědných oborů,“ uzavírá Jiří Řehounek.

Podpořit ochranu ohrožených druhů v jihočeských pískovnách může každý. Podrobnosti najdete zde: https://calla.cz/cz/home/o-calle/podporte (ochrana pískoven má variabilní symbol 222).

Kontakt: Jiří Řehounek (Calla) – RehounekJ@seznam.cz, 605 066 898